Nejspíš v Tebe Bože,
přestanu zas věřit,
jelikož a protože,
začala jsem kouřit.

Jetli toto je Tvůj plán,
jak života mě zbavit,
tak si ho strč někam,
radči se zas budu trápit.

Založím si notes,
na tyhle bídné verše,
Ty zas někam zalez,
hlídej jiné duše.

Ahoj Ty tam nahoře,
Bože, jak Ti říkají,
zbav mě mého života,
nechť lidé se Ti odmění.

Spálí mě a rychle,
do země ně zakopou,
nikdo ani brvou nehne,
rádi se mě zbavujou.

tentokráte bez názvu

Naprosto a zcela vážně,
rozhodla se k sebevraždě.
Stojí kouká neví jak,
tu však jede kolem vlak.

Být či nebýt - toť otázka,
vkrádá se

říkejte si co chcete, ale mě ty verše prostě baví. Nobelovku za ně sice nedostanu,ale mě ty slátaniny pomáhaj.

Sem to husa pitomá
sklíčeně tu sedím,
naivní a hloupá
tupě z okna hledím.

Splním první úkol
dodává

tak pro začátek. tentokrát se mi v Brně docela líbilo. Bylo hezky takže jsem mohla trávit všechny prostoje venku. 2 zkoušky jsem neudělala, no neva, svět se nezboří že. oprava to jistí. snad. víte co? je mi to fuk.

Na brněnském náměstí,
slunce pěkně svítí,
na lavičku usedám,
nějaký

složila jsem báseň. místo toho abych se ve čtvrtek v práci učila (nebo nedej bože pracovala:-D.....nn nikdo nic nechtěl) objevila jsem v sobě básnické střevo. jenom si teda nejsem jistá tou interpunkcí a velkejma malejma písmenama ale jinak Enjoy