ach jo. právě jsem ze sebezničujícího existenčního zoufalství vykouřila celou krabičku cigaret.

pozn.: líbí se mi termín sebezničující existenční zoufalství.

peter se ještě neozval. nesnáším všechny chlapy včetně Petera.

zákaz kouření vzal za své. Peter nakonec zavolal "ahoj, myško" (vždycky jsme si říkali myško a myšáku) "stějně jsem ti chtěl brnknout. mám pro tebe dobrou zprávu. budu se ženit"
ach jo. v oblasti pankreasu se ozvalo nepříjemné

fajn. rozhodla jsem se, že budu velice pozitivní. hodlám provést několik změn ve svém životě: začnu se zajímat o dění kolem sebe, úplně přestanu kouřit a navážu fungující vztah s dospělým mužem.

plán na zhubnutí a změnu osobnosti mi zvedl náladu jen na dva dny, než mi spadl na hlavu. uvědomila jsem si, že jde pouze o složitou formu sebezapření. věřila jsem tomu, že se ze mě během několika málo dní stane nový člověk, čímž se zmírní dopad Danielovy bolestné a ponižující nevěry, která mě potkala v předchozím životě, a mé nové zdokonalené já čeká skvělá budoucnost.

pozn.: k špatnýmu se člověk změní nato tata a obráceně to jde sakra ztuha. to je na nic

Doma jsem našla na záznamníku vzkaz od mámy: "zlato, zavoje mi, hend jak se vrátíš domů. mám nervy nadranc"
ona má nervy nadranc!

jak to že matka může mít špatnou náladu, bejt protivná, řvát na nás, bejt nasraná a všechno si na nás vylejvat , ale my nesmíme nic?